ve webovém prostoru Jubilejní ZŠ Masarykovy a MŠ, Nové Bránice. 

Jsme malotřídní škola s jednou třídou mateřské školy a dvěma třídami základní školy. Součástí školy je i školní družina a školní jídelna.

Připravili jsme pro Vás několik zajímavostí z historie školy, včetně fotografií. Informace, fakta a některé fotografie byly laskavě poskytnuty p. Karlem Káčerkem z Nových Bránic, zbylé snímky jsou z Kroniky školy.

Z historie školy

První zmínky

První písemné zmínky o škole v obci Nové Bránice, tehdejších Německých Bránicích, jsou datovány do období vlády Josefa II. Jednalo se o triviální školu, ve které se kromě náboženství vyučovalo ještě třem předmětům (tzv. triviu) – čtení, psaní a počtům. Školní docházka byla šestiletá.

Prvním známým učitelem na škole byl p. Pauček, který zde vyučoval do roku 1801. Jeho nástupce, p. Martinek, setrval na škole až do roku 1838.

Tehdejší jednotřídní škola stála před hostincem a její jediná třída byla uzpůsobena pro 30 žáků. Do školy však chodilo více než 70 dětí (25 z Německých Bránic, 15 z Trboušan, 20 z Dolních Kounic a 15 z Moravských Bránic). Často se učili i v hostinci.

Úroveň tehdejšího vyučování byla velmi nízká – nedostačující učebny, nedostatečně vzdělaní učitelé, způsob výuky připomínající vojenskou drezůru a nechuť rodičů posílat děti do školy, protože jejich pomoc na domácím hospodářství byla důležitější.

2. polovina 19. století

Roku 1869 byl říšským zákonem zrušen systém triviálních, hlavních a normálních škol, který byl nahrazen systémem obecných a měšťanských škol s novými předměty jako přírodopis, zeměpis a dějepis, aritmetika, geometrie, krasopis, zpěv, tělocvik či výuka mateřského jazyka. Zákon také kladl požadavky na vyšší úroveň učitelského vzdělání.

Roku 1873 byla škola rozšířena na dvoutřídní.

První světová válka

Roku 1902 prohlásila císařsko-královská okresní školní komise stav první školní budovy za neopravitelný a s tím, že nalezené závady může napravit jen stavba zcela nové budovy školy. Škola však zavřena nebyla, část žáků začala navštěvovat nově otevřenou školu v Dolních Kounicích (od září 1910).

Národní školu v Německých Bránicích navštěvovalo po skončení I. světové války 97 žáků, v následujících letech jejich počet klesl na 46.

Stavba nové školní budovy

Výstavba nové školní budovy byla zahájena v červenci 1929 na horním konci vesnice, kolaudace proběhla již v srpnu 1930 a školní rok 1930/31 byla zahájen v jejích nových prostorách. Hlavní část budovy tvořily tři učebny, přičemž přízemní byla využívána jako tělocvična. Ve škole byl i byt pro ředitele školy.

Bylo rozhodnuto, že škola ponese jméno prvního československého prezidenta – T. G. Masaryka. Žádost, aby obecná škola mohla nést název „Jubilejní škola Masarykova“, byla kladně vyřízena v prosinci 1930.

Druhá světová válka

Za německé okupace musel být roku 1939 název školy odstraněn a musel být odstraněn pomník TGM. Nejdůležitějším předmětem se stala němčina, která vyučovala se již od prvního ročníku. Bylo zavedeno i šestistupňové hodnocení podle německého vzoru. Přes škody způsobené II. světovou válkou bylo v květnu 1945 obnoveno vyučování v prozatímně opravené škole a školní rok dokončilo 52 žáků. Rekonstrukce školy byla dokončena roku 1946. V květnu 1947 byl název školy znovu slavnostně odhalen, v roce 1955 byl opět odebrán.

Poválečná léta

V letech 1945-1953 navštěvovalo školu průměrně 45 žáků ročně, škola byla dvoutřídní s 1. a 2. ročníkem v I. třídě a 3., 4., a 5. ročníkem ve II. třídě.

V roce1958 byly prostory tělocvičny školy upraveny pro nově zřizovanou mateřskou školu s polodenním provozem. V roce 1972 byla vybudována přístavba tolik potřebné školní kuchyně, ovšem otevřena byla až deset let poté, roku 1982, kdy byl zahájen také celodenní provoz mateřské školy.

1989-2001

V roce 1989 byla při škole zřízena i školní družina.

Počátkem roku 1990 požádal ředitel školy tehdejšího ministra školství o navrácení čestného názvu „Jubilejní škola Masarykova“ a vyhověno mu bylo v březnu téhož roku.

Od roku 2001 nese škola název „Jubilejní základní škola Masarykova a mateřská škola, Nové Bránice“.